Penčická stezka (NS)
Po pečlivých přípravách a snad i dostatečném odpočinku před novou cestovní sezónou, dostaly oba speciály potřebnou péči, doplnění i rozšíření výbavy pro expediční výpravy je další výzvou do nové kapitoly. Expediční prst ukázal v mapách aktuální lokalitu (lesní stezku Penčincký okruh - NS) a detailnější plán předložil itinerář z patnácti CP. Pečlivě balíme vše potřebné na cestu, včetně jídla i pití a je toho dost. Divočina je nevyzpytatelná, to dobře víme. A už se mezi posádkami horlivě debatuje, gestikuluje neboť touha vyrazit na cestu doslova pulsuje děním. Očekáváme tajemnou a nelehkou výpravu do údolí Voděradských bučin, snad máme všechno.
Před 17. hodinou vyrážíme soumrakem, "s plnou polní", z tajemného místa zvané Aldašín. A od prvních okamžiků výpravy tobylo zajímavé. Půda rozbředlá, cesty blátivé, mokřady a voda. Později se o slovo přihlásil ještě déšť. Celou cestu absolvujeme po červeném značení (NS) a postupně projíždíme kontrolní body. U čtvrtého CP bloudíme v noční divočině, když jsme špatně vyhodnotili cestu a jeli špatně, vracíme se. Kontrolu nalézáme s časovou ztrátou a pokračujeme dál. Za Pilským jezerem se noříme znovu do lesního porostu a údolím bučin směřuje naše výprava dle původního plánu. Lesní terén je tady opravdu náročný. Pomalu směřujeme k dalšímu jezeru Šáchovec (PP), tady chvíle zaslouženého odpočinku (cca 30min.). Vodní přítok jezera překonáváme přes dřevěnou Kevinovu lávku, která již něco pamatuje. Pohled do rozbouřené večerní strže nahání strach. A v nočním přehozu stoupáme vzhůru lesní tišinou a pomalu se přibližujeme do oblasti zvané Liščí díry, jedeme proti proudu lesního potoka, který se klikatí žlebem pod stezkou. Průběžně se nám daří sbírat další povinné kontroly v blátivém terénu a po levé ruce kopírujeme výběh černé zvěře obory Aldašín, atmosféra by se dala krájet. Pro dosažení další kontroly, v pořadí č.9, musíme brodit lesní tok říčky na druhou stranu (CP12) a zase zpět na původní trasu. Je skutečně hodně bláta a celá trať je sytě náročná, což poznal záhy Hubert, který měl větší kolizi a lehl. Při této kolizi odešel kontakt s navijákem, což se zjistilo později. Vincent pomohl zpět na kola, jako správný stájový kolega a po menších opravách na místě, jsme znovu v pohybu tmou. Zastavujeme už jen na doplnění paliva u obou speciálů. Poslední dvě kontroly před námi. Zdoláváme výstup aldašínským lesem, kolem rochnišť černé zvěře v oboře za plotem, ale pocit nepříjemný! Uf, jsme u silnice (CP15), zde je odpočinkové místo s posezením (přístřešek). Dál už po silnici k cíli, kam přijíždíme úplně zabláceni minutu po půlnoci.
V náročném nočním terénu se podařilo udolat všechny kontrolní body. Stejný úsekový čas 1.-5. a 6.-10. kilometr za 3:15hod., to nelze naplánovat. A náročnost etapy ukazuje i soubor drobných oprav na místě (utržený kontakt navijáku i osvětlení zadního nárazníku, uvolněný výfuk a hnuté světlo). Vinou toho je Hubertova kolize, kterou se povedlo vyřešit. Rozhodně byla celá etapa maximálně napínavá a povedla se na výbornou. Byla to výzva!
VÝPRAVA: Penčická stezka 11,460km
ZÁKLADNÍ INFORMACE
- kontrolní body: 15 / 15CP
- ujetá vzdálenost: 11,460km
- doba jízdy: 7hod. +08min.
- průměrné tempo: 37´25´´ / km
- počasí: +6°C
ZAJÍMAVOSTI z cest....
Penčický okruh - Jedná se o značenou naučnou stezku, která se line kopcovitým lesním terénem do údolí potoků a rybníků. Trasa vede kolem obory s černou zvěří (93ha) a zaniklou obcí Aldašín.
Aldašín - Je místo zaniklé obce (archeologické naleziště), dochován jen kostel sv.Jiří (dnes už lesní), původně dřevěný kostel, který byl v 18.století obnoven. Malebné místo věčného odpočinku.
Šáchovec rybník - Je vodní nádrž, kde žije více druhů vzácných obojživelníků. Proto je prohlášen přírodní památkou, do těchto míst vede NS. Je strážen armádou komárů s ostrými meči.